Chci, abys viděla, kolik nádherných žen kolem tebe žije, kolik inspirace se ve tvém prostoru pohybuje.
Proto jsem se rozhodla pozvat je ke společnému povídání, které ti oboustranně chceme věnovat jako podnět k zamyšlení i motivaci.
Ve svém životě potkávám spousty úžasných, vědomých a inspirativních žen. Různým způsobem nás spojují nejen hluboké a intimní zážitky, ale také naše osobní cesty a vize.
Znovu se například rozpomínáme na svou vnitřní sílu i sílu kruhu – tedy sdílení, propojení a podpory – dalších stejně naladěných duší. Obnovujeme vlákna mezi jednotlivými vrstvami sebe sama i mezi sebou navzájem. Abychom uzdravily své mysli, těla i životy… našly svůj smysl, místo ve světě, svou radost.
Věřím, že každá z nich má mnohé co předat ostatním ženám. Mě samotnou setkání s nimi velmi obohatilo a vážím si jich, stejně jako jejich práce.
Chci, abys i ty viděla, kolik nádherných žen kolem tebe žije, kolik inspirace se ve tvém prostoru pohybuje. Proto jsem se rozhodla pozvat je ke společnému povídání, které ti oboustranně chceme věnovat jako podnět k zamyšlení i motivaci.
Budu ti postupně přinášet odvážné, tak trochu jinačí, rozhovory s těmito tvořivými vílami a bohyněmi svých životů.
S velkou radostí sdílím první počin, do kterého se zapojila výjimečná žena a tvůrkyně Anička Monsterance.
>>> Anička je drátenice, milovnice draků a obdivovatelka silných žen.
Poznaly jsme se spolu na ženském kruhu, věnovanému ohnivému živlu. Vrcholem víkendového transformačního workshopu byla bosá chůze přes žhavé uhlí. K tomu nás dovedla série různých fyzických, mentálních a emočních cvičení…
Tuším, že sis ten víkend musela užívat – hodně se točil kolem dračích energií. Třeba probouzení vnitřního draka pro mě osobně bylo dost intenzivní. Zato ty už jsi přišla jako dračí královna 🙂 Jak ses vlastně k drakům dostala? Setkala ses se svým (neboj jiným) drakem dříve, nebo to pro tebe bylo nové?
Hehe, dračí královna 🙂 Je pravda, že můj život je obklopen draky, sama je vyrábím a vyhledávám i od jiných tvůrců.
Svého prvního draka jsem si z drátků umotala někdy ve 13 letech a jak mě to napadlo, to už nevím. Asi si mě našel… Anebo jsem hledala nějakou formu, bytost, která by byla živoucí a zároveň dostatečně abstraktní, aby případné anatomické nedostatky nemohly být kritizovány 🙂
Postavy draků jsem znala z různých pohádek, fantasy příběhů a světů, do kterých tak rádi unikáme. Tak proč si takový svět nevytvořit sama.
Co pro tebe znamená kouzlo? Vnímáš kouzla ve svém životě?
Kouzlo pro mě znamená spojení. Ať už v té duševní rovině: spojení dvou lidí v partnerství, přátelství… nebo spojení člověka a věci/činnosti.
Kouzla ve svém životě vnímám pokaždé, když tato dokonalá spojení někde zahlédnu. Tu dokonalou syntézu poznáte na první pohled. Energie z ní čiší a pokud se jedná o věci, tak si je neustále chcete prohlížet nebo je vlastnit.
Kouzlit se tak snažím i svým drátkováním 🙂 Spojovat kameny s dráty a dávat jim novou, dokonalejší formu.
Pamatuješ si, co přesně pro tebe byl ten nejzásadnější moment ve tvém sebe-uvědomění? Pro poznání toho, kdo opravdu jsi a jaké je tvé poslání? Co v tobě probudilo tvou vnitřní sílu? Nebo jsi v tomhle vždy měla jasno? 🙂
Hehe, to je dobrá otázka. Protože na ni nemám odpověď 🙂
Sebe-uvědomování (jako podstatné jméno ze slovesa dokonavého, tedy s neukončeným dějem, místo toho uvědomění, které už dokončené je) u mě probíhá dnes a denně. Pokaždé, když si myslím, že už všechno vím, přijde zase něco, co mi neuvěřitelně rozevře obzory a ukáže, jak hloupá jsem byla.
Svoje poslání pak každý pozná v činnosti, která ho baví nejvíc a kterou pomáhá nějak svému okolí.
U mě je to třeba dělat umění a jo, v tom jsem měla jasno vždycky.
S jakými svými vnitřními stíny ses setkala, které tě brzdily, a musela jsi jim čelit? Jaké to bylo předtím a jaké je to teď?
Asi všechny křivdy. V okamžiku, kdy jsem si dovolila je nechat jít a překonala chuť se pomstít, se mi ohromně ulevilo.
Dříve jsem měla obrovské bolesti zad, hlavně tedy trapéz, jak jsem si to všechno tahala s sebou na bedrech a teď už se to výrazně zlepšilo. To je asi největší rozdíl, který opravdu fyzicky cítím.
Schopnost lidem odpouštět mě vrhla do jakéhosi apatického režimu k ostatním. Nepochop to špatně, nepřestali mi být ostatní lidé jedno, ale naučila jsem se si je nepouštět úplně dovnitř, jestli mi rozumíš. A díky tomu, že mě jejich činy nemohou hluboce zasáhnout je pro mě i lehčí jim odpouštět. Stejně si ve výsledku za svoji reakci na danou situaci můžeme pouze my sami. Když vám tohle dojde, už vás jen tak něco nerozhodí.
Co ti pomáhá, když se ocitneš v nějaké emoční krizi? Čím se vracíš do rovnováhy, co tě namotivuje zvednout se a pokračovat?
Každá krize jednou přejde. To si říkám. Život nejede rovnou přímku, ale hezkou sinusoidu. Všechno, ať už je to hezké nebo ne, jednou skončí a když je to teď na prd, bude zase fajn. A obráceně.
Kde bereš podněty k tvorbě? Jak se udržuješ v napojení na svůj zdroj inspirace?
Podněty k tvorbě mám pořád, nemusím hledat inspiraci. Kdybych neměla jiné povinnosti, tak se zavřu na celé dny do ateliéru a jenom tvořím. Mám nápadů na několik životů 🙂 Už teď vím, že nikdy nebudu mít čas je všechny zrealizovat.
Jinak k napojení mi pomáhá se co nejdéle udržovat v tzv. Flow.
To znamená, vypnu si notifikace, uvařím dobrý zelený čaj, teď v zimě navléknu tlusté ponožky a zredukuji všechno možné vnější fyzické nepohodlí. Pak se dostanu do flow a jen tak si v něm jsem a tvořím – drátuju, maluju, tepám, vyplétám…
Vím, že se také inspiruješ tradicí předků. Co tě v ní nejvíc baví? Využíváš to ve svém každodenním životě? Co ti přijde, že má dnes největší smysl a v naší dnešní společnosti chybí?
Nejvíc mě baví to, že všechno už je vymyšlený 🙂 Ale my lidi jsme tvrdohlaví a musíme si to na přijít sami. Všechny ty babské rady, ta moudra i přísloví… stačí si je jakkoliv převést do dnešní doby.
Co v dnešní společnosti chybí? Myslím, že vícegenerační domy. Kdy se členové rodiny staraly o sebe navzájem, prarodiče pomáhali s vnoučaty, pracující generace zajišťovala jídlo a všichni navzájem si byli oporou.
Dneska se to všechno převádí na systém státu, kdy se o děti stará školka, aby rodiče mohli pracovat a vydělat na ni stejně jako na pečovák, kde jsou jeho rodiče. Máme takových single-domácností jako nikdy v historii a lidé se zadlužují ještě před tím, než začnou pracovat.
Ale věřím tomu, že na tohle už zase přijdeme.
Říká ti něco Avalon? Pokud ano, čím na tebe působí, co tě na něm nejvíc táhne a zajímá? Pokud ne, jaké jiné legendy, mytologie, příběhy či postavy tě ovlivnily?
Do Avalonu bych se chtěla jednou vydat. Zažít tam letní slunovrat a projít si všechna místa s ním spojená a dát si čaj v Glastonbury. Moje známé to místo popisují jako místo se zvláštní a silnou energií a to bych chtěla zažít, to mě láká.
Láká tě navštívit Avalon a zažít jeho magickou atmosféru, stejně jako Aničku? Možná ale zatím nemáš možnost vypravit se do něj osobně? Nevadí, můžeš ho objevovat z pohodlí svého domova.
Co se týká jiných legend a mytologií, tak jsme na základce museli číst Staré řecké báje a pověsti od Petišky a mě to moc bavilo. To bylo asi první setkání s takovou tou opravdovou mytologií.
Jinak mě ovlivnily ty tradiční biblické příběhy, jako dítě jsem chodila na nábožko a náš pan učitel to uměl skvěle podat, že to bavilo i nás malé děti.
No a asi nejčerstvěji mám v hlavě tradiční německou legendu Písně Nibelungů, protože jsem na to psala seminárku, ze které napsal Wagner svoji operu a Tolkien se inspiroval pro svoje životní dílo.
Co ty a ženské sdílení? Myslíš si, že je pro ženu potřeba najít si nějaký svůj kruh? V čem vidíš přínos?
Já jsem sílu ženského kruhu objevila teprve nedávno. Tam jsme se právě poznaly.
Mám v sobě hodně mužské energie, jsem dominantní, vše zařizuji, živím svoji rodinu a dlouho jsem se nechtěla poddat rovnocennému partnerství. Moje ženské kamarádky by se daly spočítat na jedné ruce nešikovného truhláře.
Mít ale “při ruce” ženu (nebo ženy), se kterou můžeš cokoliv sdílet, je nesmírně ulehčující. To kouzlo je i v tom, že si nepřipadáš divná, ať už řekneš cokoliv. A to je hrozně fajn, být přijatá za jakýchkoliv okolností 🙂
Co je podle tvé zkušenosti nejdůležitější pro ženu, která se touží poznat a postavit do své síly? Máš nějaká doporučení a tipy pro cestu přeměny ve vědomou (spolu)tvůrkyni?
Nejdůležitější je přijmout zodpovědnost sama za sebe. Uvědomit si, že to, jak se právě mám, jak se cítím a co dělám, je jen a pouze moje rozhodnutí. Že nikdo jiný za to není zodpovědný, jenom já sama. Ani špatné počasí, ani rozladěný partner, ani nešťastné dětství, blbá šéfová nebo ten autobusák, co mi dneska ujel před nosem.
Jakmile si žena uvědomí, že vše má ve svých rukách, začnou se dít zázraky.
Aničko, děkuji ti za odvahu ponořit se do hloubky sebe sama a sdílet ji se mnou a dalšími ženami.
Aničku a její tvorbu můžeš sledovat zde:
www.fb.com/monsteranceArt
www.instagram.com/monsterance
www.monsterance.com
Našla jsi ve sdílení této kreativní čarodějky inspiraci?
Zaujala tě ta hloubka, síla, magie?
Zvu tě do prostoru, který je touto energií
naplněn až k prasknutí.
Pomůže ti objevit a vytáhnout podobná kouzla z tvé vlastní duše. A i s magickou Aničkou se zde můžeš potkat v jednom kruhu 🙂
ZDARMA KE STAŽENÍ
Omalovánkové tvoření
Víš, proč je pro ženu zdravé kreativní tvoření? Kromě jiného se v jeho průběhu potkáváš sama se sebou, s různými svými tvářemi. Prožíváš, jaké to je být...
Nech se unést obrázky a vlastní fantazií...
E-book pro ženy, které chtějí být
svého života...